Ne že by se Georgia se svou novou prací smířila, ale konec konců, člověk si zvykne i na šibenici, máme-li použít – v této souvislosti pravda poněkud cynického – sloganu. Pořád jí samozřejmě vadí, že skrze ni odcházejí lidé z tohoto světa – a většinou ještě dosti nehezkým způsobem – ale pochopila už, že není v jejích silách cokoli změnit a tudíž jí nezbývá nic jiného než dělat, co se od ní očekává. Ani přechod na druhý břeh ovšem člověka nezbaví vazeb na to, co zanechal za sebou. A tak se nikdo nemůže divit, že lepítko s adresou Beatrice Lane 3051, označující místo další Smrtonošské akce, Georgiu tak trochu nadzvedne ze židle. Protože tahle adresa je pro ni až bolestně známá.